Jak chránit děti před sluncem - Děti a miminka

 
 
 
 
 
 
 

Jak chránit děti před sluncem

 

Jak chránit děti před sluncem

Obdobím největší zranitelnosti slunečním zářením je dětství. Za normálních okolností obdrží děti díky svým venkovním činnostem zhruba třikrát více slunečního záření než dospělí. Největší podíl z celého života tak připadá na období do 18 let. Proto je potřeba zaměřit se právě na toto období, kdy je možné poučením rodičů a výchovou dětí ke správným návykům při pobytu na slunci ovlivnit jejich celoživotní postoj ke slunění.

Sluneční záření je elektromagnetické vlnění, jehož spektrum je podle vlnové délky rozděleno do tří skupin: záření ultrafialové (UVZ), viditelné (světlo) a infračervené (IR). Na kůži a oči má největší vliv UV záření. Toto je podle vlnové délky (měřené v nanometrech, 1 nm = 10-9 m) dále rozlišováno na UVC ( 100 - 280 nm), UVB (280 - 315 nm), UVA (315 - 400nm). UVC je nejškodlivější, ale na zemský povrch nedopadá, protože je zachyceno atmosférou. Značná část UVB je při průchodu atmosférou pohlcena ozónovou vrstvou. Množství radiace není stálé, ale mění se v závislosti na řadě faktorů. Jedním z nich je tloušťka ozónové vrstvy. Záleží též na poloze Slunce k Zemi v průběhu dne i roku a na zeměpisné šířce. Čím je dráha záření kratší, tím je účinek silnější. Proto je nejsilnější záření v poledne, v létě a v tropických oblastech.

Intenzita UVZ roste i s nadmořskou výškou. Naopak sílu záření oslabují mraky a atmosférické znečištění kouřovými a prachovými částicemi. Důležitým faktorem je i odraz UVZ od různých povrchů - sněhová pokrývka nebo písek odrážejí mnohonásobně více než běžné povrchy jako např. tráva. Vodními hladinami prochází 95 % záření. Čím větší odraz, tím vyšší ozáření.

Co může způsobit nadměrné slunění
Po nadměrném oslunění může dojít k poškození kůže a očí. Změny mohou být patrné buď krátce po oslunění v průběhu několika následujících hodin nebo dnů, nebo se projeví za řadu let jako pozdní následky po opakované expozici sluncem.

Akutní poškození očí je běžné ve vysokohorských podmínkách v zimě, kde díky odrazu dojde k zánětu spojivek a rohovky. Pozdními následky může být zakalení oční čočky nebo poškození sítnice.

Prudké oslunění kůže má za následek její spálení. Za několik hodin po oslunění se objevuje silné zarudnutí, doprovázené pálením, někdy je kůže oteklá, v těžších případech s puchýřky. Zvláště u dětí může současně dojít k celkovému přehřátí s teplotou, zvracením a bolestmi hlavy. Pacienti s výraznou citlivostí kůže na světlo mohou trpět sluneční alergií, projevující se výsevy svědivých pupínků nebo kopřivkových pupenů. Podobný obraz mohou způsobit i některé léky (např. antibiotika) nebo místně aplikované masti, parfémy apod., které zvyšují citlivost kůže na oslunění.

Pozdní poškození kůže po UVZ je způsobeno opakovanými pobyty na slunci. Projeví se podobnými změnami jako při stárnutí kůže a tvorbou kožních nádorů různých typů. Nejzhoubnějším je melanom - nádor z pigmentových buněk, jehož výskyt neustále stoupá a který se může objevit i u mladších lidí, vzácně i u dětí.

Chránit před sluncem se musejí i pacienti trpící kožními nemocemi, jejichž průběh slunce zhoršuje.

Ochrana:

Kůže není vydána slunci zcela napospas, ale má vlastní obranné mechanismy, které do určité míry dokážou negativním účinkům čelit. Důležitá je např. tloušťka rohové vrstvy, ale především množství pigmentu v pokožce, které určuje barvu kůže u jednotlivých ras, ale i individuální barevné odchylky. S tím souvisí i různá barva očí a vlasů. Podle těchto skutečností a podle geneticky dané schopnosti se opalovat byly stanoveny tzv. kožní fototypy (I - VI), podle nichž lze odhadnout riziko poškození kůže po UVZ. Nejrizikovější skupinou pro poškození kůže UVZ jsou lidé fototypu I, kteří mají bílou barvu kůže, rusé vlasy, modré oči a jejich kůže po oslunění vždy zrudne, nikdy nezhnědne. Nejbezpečnější skupinou jsou naopak lidé fototypu VI (černoši).

Obranyschopnost kůže proti UVZ lze zvýšit použitím tzv. sunscreenů - látek s různě vysokým ochranným faktorem (SPF), které dovolují prodloužit pobyt na slunci, aniž by se kůže spálila.V současnosti jsou k dispozici krémy, mléka, gely i spreje. Podle složení dokážou zachytit velkou část UVZ. Některé zachycují jen UVB, jiné UVA, výhodná je kombinace obou složek. Podle složení se sunscreeny rozdělují na fyzikální a chemické. Fyzikální odrážejí a rozptylují UVZ pomocí částic, tvořících opaleskující bariéru na kůži. Mají široké spektrum účinnosti, nevstřebávají se do kůže, nedráždí oči. Proto jsou vhodné hlavně pro děti. Jejich nevýhodou je menší kosmetická přijatelnost - tvoří na kůži bílý viditelný film a jsou značně neprodyšné. Chemické sunscreeny obsahují různé chemické látky, které vazbou v kůži dokážou pohlcovat určité vlnové délky UVZ. Proto obsahují většinou dva nebo více absorbentů. Kosmeticky jsou příjemnější, na kůži nejsou vidět. Některé obsahují ještě další složky zlepšující hydrataci kůže. Účinnost krémů se snižuje po koupání a při zapocení. Krémy označené jako water-resistant ztrácejí účinnost za 40 minut po koupání, krémy water-proof za 80 minut. Proto je dobré použít je po 2 až 3 hodinách znovu.

Na děti mladší 6 měsíců nedoporučujeme používat žádné ochranné krémy, je lépe je chránit oděvem a ponechávat ve stínu. U malých dětí upřednostňujeme fyzikální sunscreeny. Do 12 let nedoporučujeme gely ani spreje, které mohou způsobit podráždění kůže a očí. Chemické sunscreeny jsou účinné jen při použití 30 minut před osluněním. Je prokázáno, že pravidelné používání ochranných krémů během dětství a dospívání výrazně snižuje riziko melanomu i jiných kožních nádorů. Vzhledem k masovému používání opalovacích krémů je pozorováno poměrně málo nežádoucích účinků. Přesto se mohou objevit ve formě podráždění kůže nebo alergického ekzému, zapříčiněného některou ze složek preparátu. Bývají častější u chemických sunscreenů. Při volbě hodnot SPF vycházíme z kožního fototypu a intenzity záření. Rozhodně je lépe použít SPF vyšší než podcenit okolnosti nižším SPF.

U dětí obecně doporučujeme nejméně SPF 15 nebo vyšší. Nižší faktory je možné použít u fototypu IV a na konci léta. U dětí trpících kožním onemocněním je lépe se o typu opalovacího krému poradit s lékařem.

Nejen ochranné krémy

Ochrana dětí před sluncem - tzv. fotoprotekce - by však neměla zůstat omezena jen na používání ochranných krémů. Jde o komplex opatření, která dohromady zajišťují maximální bezpečnost při pobytu venku. Kromě používání sunscreenů se jedná o vhodné oblečení a omezení pobytu na slunci v době nejvyšší intenzity záření, zajištění dostatku stinných míst ke sportu i rekreaci, ochranu ozónové vrstvy. Oblečení je jednou z nejstarších metod ochrany proti slunci. Má nezastupitelnou úlohu hlavně u dětí. Ne všechny tkaniny skýtají stejnou ochranu. Záleží na materiálu, jeho síle, barvě i na vlhkosti. Tmavé barvy chrání lépe (propouštějí méně UVZ), ale nepříjemně se zahřívají. Hustě tkané a silnější látky chrání lépe, u stretchových materiálů je velký rozdíl mezi stavem napnutí (větší propustnost) a stavem smrštění (menší propustnost). Vlhké látky propouštějí mnohem více UVZ - tričko do vody není ochranou! Součástí ochranného oděvu by měly být i brýle a klobouk.

Snahou lékařů je změna všeobecného postoje ke slunění. Toho lze dosáhnout jen důslednou výchovou, začínající již v útlém věku působením na rodiče a vedením dětí tak, aby ochranu před sluncem považovaly za samozřejmost.slunění

 

Ochranné brýle,UV oblečení,UV čepice ,klobouky,krémy naleznete v kategorii Slunění a pobyt u moře

 

 

Nahoru

 
 
 
 
Reklama http%3A%2F%2Fwww.detiamiminka.cz%2Fcihlicky-pro-deticky%2Fcihlicky-pro-deticky-2x24ks.html
 

Navštívené produkty 

 

naposledy navštívené produkty

 
 
 
Online-květiny Designové osvětlení Facebook Kvalitní postele z masivu Artikul


TOPlist